Vzpomínky na budoucnost- 5. díl

3. ledna 2013 v 15:15 |  Vzpomínky na budoucnost
Tak tady máte další díl..
A jinak dnes ve škole jsem napsala jednu jednorázovku.. Takže když bude o víkendu čas ji přepsat, dám ji sem..
A dali jste si nějaké předsevzetí do nového roku? :P ;))

,,No tak dobre..'' poškrábal se mezi nohama. Začala jsem se hlasitě smát.
,,No čo?!'' zamrmlal.
,,Tak povídej zajímá mě to.'' položila jsem si do klína polštář a bez mrknutí oka ho pozorovala.
,,My si s chalanmi myslíme, že ťa niekto sleduje.'' ušklíbl se.
,,Kdo my?'' vážně jsem se na něj podívala.
,,Ja,Igor a Patrik.''
,,No tak já si myslím že nemusíte mít starosti. Proč by mě někdo sledoval?''
,,Teraz to nerieš..''
Od Romana jsem nakonec odcházela až v pozdních odpoledních hodinách.
Doma jsem usedla k notebooku a tam jsem strávila zbytek dne. Stále mi vrtalo hlavou, co to má znamenat. Že mě někdo sleduje? A že se o mě bojí i Patrik? Zítra mu napíšu a domluvím si s ním schůzku. Chci vědět, co to má znamenat.
V noci jsem bez problému usnula. Konečně.
Ráno jsem hned napsala zprávu Patrikovi. V okamžiku mi přišla odpověď. Domluvili jsme si schůzku až na odpoledne, takže jsem měla plno času. Z lednice jsem si vytáhla jogurt a začala jsem ho pomalu jíst..
Za dvacet minut mám být v čajovně. Rychle jsem se namalovala a sepla jsem si vlasy. Oblékla jsem se a vydala jsem se do čajovny. Patrik už tam seděl a poklepával nohou. Když si mě všiml neodolatelně se usmál. Asi další člověk, který mi popletl hlavu.
,,Tak o čom si chcela hovoriť?'' vzal si mou ruku do dlaně a usmál se. Já jsem ale cukla. Nesnesla jsem jeho dotyky a už vůbec při vzpomínce na to všechno..
,,Chci něco vysvětlit!'' odpila jsem si čaje, který mi před chvílí donesl nějaký mladý kluk.
,,Čo?''
,,Všechno to, co mi Roman řekl. On si myslí, že mě někdo sleduje a že o mě máte strach. Ty jsi měl někdy o mě strach?'' mluvila jsem potichu, aby nás nikdo neslyšel. Ale i přes to se za námi několik lidí otáčelo.
,,Emička, ja vieš prečo som to robil? Chcel som, aby som mohol mať ťa pod dozorom a aby som ťa mohol chrániť.'' do očí se mu draly slzy. Ale on to na sobě nenechal znát.
,,Tak proto jsi mě po Romanovém odchodu šikanoval? Proto jsem s tebou musela spát?'' zvýšila jsem hlas.
,,Nie Emička, ja som to tak nechcel.'' stále se tvářil smutně. Neměl odvahu se mi ani podívat do očí, vždy odvrátil zrak.
,,Myslím, že na to už je pozdě. Stalo se..''
,,Ja naozaj mám o teba strach. Viem, som taký velký debil..'' skryl si jeho dokonalou tvář do dlaní.
,,To jsi, ale já jsem ti odpustila.'' jeho výraz se změnil v překvapený. A dokonce na jeho tváři byl i náznak úsměvu.
,,A už se nemrač prosím.'' dodala jsem. I když jsem měla pocit, že někdy jsem úplně stejná.

Po cestě z čajovny jsem se zastavila za Romanem. Chtěla jsem mu říct co se všechno stalo. Právě jsem procházela malým parkem a slyšela jsem výstřel, který byl pravděpodobně na mě. Tohle mi už začínalo nahánět strach. V první chvíli jsem to nevěřila ani jednomu, ale asi jsem jim právě začala věřit.
Zazvonila jsem a vyčkala, než otevře. Opět mi otevřel jen ve spodním prádle. Úchylák!
,,Emička moja.'' pevně mě objal a dal mi pusu do vlasů.
,,Ahoj Románku..'' vdechla jsem jeho vůni. Jsem ráda že mám někoho jako je on. Chyběl mi ten můj nejlepší kamarád. Když tu nebyl a já jsem byla na dně nebyl tu nikdo, kdo by mě utěšil, nebo mi řekl něco, čím by mi spravil náladu.
,,Poď sem.'' poplácal na volné místo vedle něj. Poslušně jsem se posadila.¨
,,Mám tě ráda.'' pohladil mě po stehně a pevně mě sevřel v jeho objetí.
Po zbytek večera jsme si povídali o různých věcech.. Dokonce ze mě vytáhl i to s Patrikem.
Měl ten názor, že to byl hajzl a že to šlo i jinak..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzka zuzka | Web | 3. ledna 2013 v 20:51 | Reagovat

hej! ďalší! a okamžite! som zvedavá čo ďalej!

2 Tris Tris | 6. ledna 2013 v 22:18 | Reagovat

Ty kks...nemám slov...:O No, co nejrychleji poprosím o další kapitolu!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.