Vzpomínky na budoucnost-7.díl

14. ledna 2013 v 20:01 |  Vzpomínky na budoucnost
Jo, já žiju! :P Myslela jsem si, že když se teď píšou pololetky, tak nebudu mít vůbec čas.. Asi jsem se spletla. Na matiku jsem se ani nepodívala a dopadla fáájn, a zítra ajina, ale to se nějak napíše.. Budu muset zapřemýšlet... :P
Jsem ráda, že moje povídky alepšoň někdo čte.. ;)) Pořádně mě nakopla múza a mám v Pc rozepsané asi 3 nové povídky.. Tak až vymyslím nějaký normální název, tak vám třeba nějakou přidám.. A teď k povídce. Myslím, že se v tomto dílu všechno hodně zapletlo, ale já to nějak vymyslím.. :D

,, Tvoj otec je ... mafián. No tak trochu obchoduje s drogami a niekto po ňom ide. A tým pádom idú aj po tebe. A tvoj otec povedal, že ťa máme strážiť. Skôr ťa len sledovali, ale teraz.'' zamračil se.
,,Aha.. A to mi říkáte až teď?'' zvýšila jsem hlas.
,,Prepáč..'' zamumlal Igor.
,,A proto ses vrátil?'' podívala jsem se na Romana.
Přikývl.
Všichni jsme beze slova seděli a přemýšleli. Já jsem si potřebovala utřídit myšlenky v hlavě..
Seděla jsem doma na posteli a snažila se něco brnkat na kytaru. Už ani to mi nešlo.
Vzala jsem si do ruky mobil a začala si s ním hrát. Různě jsem si ho prohazovala v rukou..
Nakonec jsem vytočilo tátovo číslo.
,,Ahoj tati.'' pozdravila jsem ho.
,,Ahoj Emi, jsi v pořádku?'' zeptal se starostlivě.
,,Jo jsem..''
Chvíli bylo ticho.
,,Tati kluci mi řekli co se děje..''
,,Tak na sebe dávej pozor.'' ukončil hovor.
Usnula jsem s notebookem na klíně. Ráno mě probudilo vibrování mobilu, který byl položený na stole. Zatracený budík.. Notebook byl položený vedle mě a pípal, protože byl vybitý.
Šla jsem po chodbě do třídy a někdo do mě narazil. Byl to Igor.
,,Sorry.'' ani jsem se mu nepodívala do očí a šla jsem dál.
Když Igor vešel do třídy, všichni zmlkli. Holky jako je Sandra, si Igora pečlivě prohlížely. Měl na sobě černé džíny a tričko s výstřihem. Musím uznat, že mu to slušelo.
Celou hodinu kecal něco, co bylo absolutně nezáživné. Někdy mi daroval úsměv..
Bylo odpoledne a my jsme se všichni opět setkali u Romana. Já jsem si usrkávala čaje a kluci měli nějaký alkohol. Jak jinak..
,,Podej mi tu flašku.'' natáhla jsem k němu ruku.
,,Na.'' podal mi ji. Ani jsem si nenalila do skleničky, ale pila jsem rovnou z láhve.
,,Emička, ten debil začína vyhrážať.'' nakrčil Roman čelo a zamračil se.
Všichni jsme měli kamenné tváře.
,,A čím vyhrožuje?''
,,
Ak tvoj otec nezaplatí určitú čiastku, zabije ťa, alebo ti nejako ublíži.'' Měl v očích slzy. Nikdy jsem tak Romču neviděla.
,,Já to zvládnu, jsem přece silná.'' usmála jsem se. Na to jakou mám povahu jsem to brala optimisticky.

Kluci odešli domů. Já jsem opět zůstala u Romana s tím, že mě odveze domů a zůstane tam se mnou. Čekala jsem než si zabalí věci. Netrvalo mu to dlouho jako obvykle. Vyšli jsme před dům a zablýsklo se. Jakoby nás někdo vyfotil.
,,Em, poď rýchlo.'' zatahal mě za rukáv od bundy a vtáhl mě do auta.
,,Romi já nechci aby kvůli mně měli všichni problémy. Pokud vám jsem na obtíž tak se o mě nemusíte starat.''
,,Pššt!'' usmál se.
Byli jsme u mě a leželi jsme na mé posteli. Otočila jsem se obličejem k němu a pozorovala jeho tvář, hrudník a vlasy. Naše hlavy se začaly přibližovat. Políbili jsme se. Ne jednou. Líbali jsme se hrozně dlouho. Po dlouhé době jsem pocítila co to je milovat někoho. A cítila jsem i motýlky v bříšku. Pomalu mi začal vysvlékat tričko….

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | Web | 15. ledna 2013 v 12:41 | Reagovat

Ach, já miluji kriminální podtexty...nádhera!^^:)

2 zuzka zuzka | Web | 16. ledna 2013 v 19:48 | Reagovat

ou! tak to už teraz viem že on ju pred všetkým ochráni! brutálne!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.