Vzpomínky na budoucnost-8. díl

19. ledna 2013 v 14:45 |  Vzpomínky na budoucnost
Právě jsem dopsala další díl! :)) A pokud budete chtít, tak vám zítra přidám novou povídku.. Chcete?

Ráno jsem se probudila v jeho pevném objetí, které mě svíralo a nechtělo pustit.
,,Romi.'' zašeptala jsem a pohladila ho po tváři.
Usmál se a něco si zamrmlal.
,,Vstávej, za chvíli jdu do školy.''
,,Okej.'' usmál se a chtěl mě políbit. Otočila jsem hlavu na druhou stranu a odešla jsem.
,,Romi, tohle se stát nemělo.'' zamračila jsem se, když jsem stála ve dveřích.
,,Prečo nie?'' zarazil se.
,,Promluvíme si o tom, až přijdu. Jestli chceš tak zůstaň u mě, když dnes nejdeš do práce.''
,,Počkám ťa tu.''

Po cestě do školy se mi znovu všechno promítalo hlavou. Jako v kině, nebo jako v amerických seriálech. Jsem to ale koza. Vyspat se s nejlepším kamarádem. A to ještě neví, že jsem se nedávno vyspala i s Igorem. Ano spala jsem se svým učitelem a zároveň i nejlepším kamarádem. Roman si myslel, že to bylo z lásky. Možná trochu, z kamarádské. Ale až se dozví, že jsem spala i s Igym, tak si o mě bude myslet, jaká jsem… No škoda slov.

-Roman-
Ona je najlepšie dievča, ktoré som kedy videl. Táto noc bola nepopsatelná. Ľúbim ju.
Divné bolo, že odešla a nechcela se o tom rozprávať. Neviem ani ako to ona cítila. Je naozaj super.
Skončila hodina s Igorem a já jsem se co nejrychleji vypařila. Nechci se s ním bavit. Ani o mě a ani o nás.
,,Em..'' položil si Igor ruku na moje rameno. Nemohl mě nechat jen tak utéct, tak mě musel dohnat.
,,Igore!'' nepříjemně jsem se na něj podívala.
,,Prepáč.'' strčil si tu ruku do kapsy.
,,Potřebuješ něco, nebo můžu jít do třídy?'' dala jsem si ruce v bok a zastavila jsem se u schodů.
,,Poď so mnou výtahom.'' usmál se a učebnice co měl v ruce si dal pod paži.
,,Dobře.''
Vešli jsme tam a Igor začal mačkat tlačítka. Zavřeli se dveře a výtah jel nahoru. Po chvíli se ale zasekl.
,,Igore?'' začala jsem panikařit. Už zhasla i světla.
,,Em, tu som.'' sevřel mě v jeho objetí a silně si mě k sobě přitiskl.
Všude byla tma. Vypnuli elektřinu. Výborně.
,,Co budeme dělat?'' zvedla jsem k němu hlavu.
,,Bol by tu taký plán.'' uculil se.
,,Igore teď ne.'' bouchla jsem ho do hrudi.
,,Prečo nie?''
,,Jsme ve škole zaseknutí ve výtahu a ty myslíš na tohle.'' usmála jsem se.
,,
Ja neviem kto na takéto veci myslel v lietadle. Roman mi všetko povedal.'' Začal se smát.
,,Ticho! To bylo před šesti lety!'' taky jsem se usmála.
,,Myslíš, že tu budeme ještě dlouho?''
,,
Počula si? Niekto vonku hovoril, že to bol len výpadok prúdu a že elektrina by mohla byť ráno spravená.'' zatleskal.
,,Ráno?!'' řekli jsme zároveň.
Mě ani Igorovi nejel mobil a věděl o nás jen údržbář, který řekl, ať počkáme. Věděla jsem, že o mě bude mít Roman strach. Ale musí vydržet. Třeba se odsud ještě dnes dostaneme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzka zuzka | Web | 19. ledna 2013 v 20:55 | Reagovat

ou! super dielik! ďalší! a jasné že chceme novú ff!

2 Tris Tris | 26. ledna 2013 v 17:10 | Reagovat

Ten Igor má ale štěstí :'DDDDDDD...rychle další!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.