Vzpomínky na budoucnost-10. díl

9. února 2013 v 19:53 |  Vzpomínky na budoucnost
Pěkné čtení.. ;)


Šla jsem dál. Když jsem přišla do kuchyně, pochopila jsem, že tohle není nic spáleného.
,,Em!'' zakřičel Roman roztřepaným hlasem. Tušila jsem, že se něco stalo. Rozběhla jsem se za ním do ložnice. Všude byly rozházené věci a uprostřed pokoje ležel na zemi Patrik. Byl mrtvý. Po tvářích mu stékala krev. A ten zápach byl z jeho ohořelých vlasů. Klekla jsem si k jeho tělu a rozplakala jsem se. Roman udělal totéž. Přece jen to byl jeho kamarád.
,,Kdo to mohl udělat? A jak se sem vůbec dostal?'' opět jsem se celá klepala. Při pohledu na jeho tělo se mi dělalo zle.
,,Em, Igor za chvíľu príde.'' pohladil mě po tvářích.
,,Romi, prosím zavolej policii.''poprosila jsem ho. Chtěla jsem, aby se všechno vyřešilo a všichni se opět vrátili do starých kolejí. I když Patrika to nevrátí.
,,Ja neviem.'' zamyslel se. Možná to opravdu nebyl dobrý nápad. Ale v téhle situaci jsem měla svou hlavu. Vzala jsem do ruky mobil a zavolala policii. Ani ne po půl hodině přijeli.
,,To si nemala.'' sklopil zrak, když policie hledala nějaké stopy. Ještě chvíli s nimi kluci něco řešili. Nakonec jsme museli jít spát k Igorovi.

Ani jeden jsme nemohli usnout. Igor si hrál hru na mobilu a já jsem koukala do zdi. Stále jsem přemýšlela nad tím, co se stalo. Jak se vůbec dostali do bytu? Jediné co vím je, že Roman tam byl s ním a potom šel pro mě. Takže tam Patrik zůstal sám.
,,Igore?'' podívala jsem se na něj. Stále byl soustředěný do mobilu. Nakonec to vypnul a mobil odhodil na druhou stranu postele.
,,Hmm.'' posadil se a ospale se na mě díval.
,,Můžu si jít lehnout za tebou?''
,,Jasné.'' pokusil se o úsměv. Nadzvedl svou peřinu a já jsem si pod ní rychle lehla. Bylo to mnohem lepší. Byli jsme na sebe natisknutí, ale ani jednomu to nevadilo. Hladila jsem ho po hrudi a očividně mu nevadilo. Líbilo se mu to.
,,Mám strach.'' přestala jsem ho hladit. Nechápavě se na mě podíval.
,,Prečo?'' naklonil hlavu na stranu a díval se mi do očí. Asi když psal písničku Zachráň ma, tak moc dobře věděl o čem píše.
Viem že si jediná kto môže
Cez oči vidieť mi do duše
Tak zatváram ich pred tebou
Přišlo mi, jakoby v mých očích hledal to, co mu chci říct. I když to bylo přesně naopak. Podle jeho slov bych mu já měla koukat přes oči do duše.
,,Co když policie nic nezjistí a udělá ten vrah něco i někomu jinému?'' podívala jsem se na něj utrápeně. On si jen prohrábl vlasy a zakoukal se do stropu. Dlouho nic neříkal. Dal mi polibek na tvář a pohladil mě po vlasech. Asi nevěděl co na to říct.
,,Tiež sa toho bojím.'' podepřel se na loktech tak, aby na mě lépe viděl. Začal se krásně usmívat. Dokázal dokonale zakrýt jeho nynější pocity. Tohle byla ale má slabá stránka a proto jsem se stále tvářila tak, jak jsem se i cítila. Zničeně.
Celou noc jsme si jen povídali. I když jsem ho neznala dlouho, hodně jsem mu věřila a doufala jsem, že on mě taky. Říkali jsme si různá tajemství a já jsem na chvíli zapomněla na realitu.
,,Vieš že už je 5 ráno?'' začal se smát, přičemž se díval na jeho mobil.
Jen jsem pokrčila rameny a hlavu si položila na jeho hrudník. Tam jsem se cítila v bezpečí. Dýchal mi do vlasů a to bylo více než příjemné.
,,Em..'' vzdychl.
,,Copak je?'' usmála jsem se.
,,Ja…'' odmlčel se a přitiskl si mě blíž k sobě. ,, Ľúbim ťa..''
Zvedla jsem hlavu a chvíli se na něj nevěřícně koukala.
,,To vám to ale trvalo pane učiteli.'' přitiskla jsem se ještě blíž k němu.
,,Nehovor mi tak!'' vyplázl na mě jazyk.
Poprvé za pět let jsem se cítila opravdu v bezpečí. I když až mě nebude chránit, budu opět lehce zranitelná.
,,Děkuju ti.'' přikryla jsem nás peřinou a bez problému usnula.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 zuzka zuzka | Web | 11. února 2013 v 14:30 | Reagovat

ou.. tak toto bolo naozaj krásne! ďalší!

2 Martinkaaa Martinkaaa | E-mail | Web | 11. února 2013 v 17:47 | Reagovat

Krásné to bylo... :-) Další dílek :))

3 Niki Niki | Web | 11. února 2013 v 18:53 | Reagovat

skvelé! ... nie, to je geniálne! čo najskôr pridaj ďalší diel! Chcem vedieť čo najskôr, ako to všetko dopadne! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.