Nepatrím nikomu-4. díl

5. března 2013 v 18:34 |  Nepatrím nikomu
:))



Protože tento týden se neučímě, tak jsem něco napsala.. A zítra jdu na generálku až v 5 takže volno... Yeah.. ;))

Po poněkud zajímavé noci jsme se oba chystali do práce. Igor na tom byl ale očividně hůř. Jen co vstal, tak se chytal za hlavu.
,,Chcem byť doma.'' zafňukal Igor. Hodila jsem po něm jeho džíny on je neochotně položil vedle sebe a opřel se o zeď. Zajímavý pohled. Jeho vlasy nevypadaly jako vlasy. Spíš jako nějaké ptačí hnízdo.
,,Dnes tu nebudeš slibovat, že už nikdy nebudeš pít?'' zasmála jsem se. V jeho se neobjevil ani úsměv. Nějakým způsobem se nasoukal do džínů a šel se nasnídat.
,,Jogurt?'' podíval se na mě znechuceně.
,,Ber nebo nech být. Já ti tu nebudu nic chystat.'' odpověděla jsem mu jedovatě. Copak si myslí, že mám na to čas? To určitě.
,,Čo si taká jedovatá?'' nakrčil čelo a s divným výrazem ve tváři mě sledoval.
,,Já že jsem protivná? Aha tak to jo.'' vzala jsem si do ruky kabelku a šla jsem na něj čekat před dům.
Trvalo mu to. Ale dělal to schválně, protože když on má špatnou náladu odneseme to všichni..

Vracela jsem se z práce s velmi dobrou náladou. Igor už měl před domem auto, takže byl pravděpodobně doma, nebo už se stihl někam vytratit. Obvyklé.
,,Lili? Čo ty tu?'' řekl překvapeně, když jsem přišla do ložnice. Byl rozvalený po celé posteli a na klíně měl notebook. Pohodový chlap..
,,Já ti nevím. Mám snad odejít?'' zeptala jsem se podrážděně. Ani jsem nevěděla, jaký jsem měla důvod k tomu být tak podrážděná.
,,Ty máš ale náladu.'' položil notebook na stůl a šel za mnou do kuchyně.
,,Mm.. Čo ty tu tak brzo?'' začal se mi hrabat v tašce, ve které jsem měla nákup. Pleskla jsem mu po rukou a začala si věci dávat na místo, kam patří.

,,Lili ak ti to nebude vadiť, tak pôjdem za Romanom.'' oznámil mi když jsme seděli u televize a jedli křupky.
,,Nevadí mi to. A kdy přijdeš? Já jen jestli mám na tebe čekat.'' dala jsem si křupky do pusy a pozorovala, jak si obléká džíny. Neodpověděl, protože mu už volal Roman.
,,Maj sa.'' zakřičel na mě a odešel.
Pustila jsem si hudbu a pomalu usínala. Ale když už se přehrály všechny písničky, tak jsem se rozhodla, že půjdu něco dělat.

-Igor-

,, Čau Roman.'' Usmial som sa žiarivo.
,, Čau.'' Posadil sa do kresla a nalial nám tequilu.
,, Čo je?'' Spýtal sa ma.
,, Už ma to sere.'' Prokrupl som si prsty.
,, Čo? Buď konkrétny!''
,, Tak dobre. Kde mám začať?''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martinkaaa Martinkaaa | Web | 5. března 2013 v 22:16 | Reagovat

Další... :) Hrozně mě to zajímá! :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.