Don't stop loving-4.díl

4. dubna 2013 v 17:00 |  Don't stop loving
Další díl... :))

V pátek jsem se vydala za Igorem a klukama. Nasedla jsem do vlaku, který měl do Nitry dorazit kolem 9 večer. Kluci na mě netrpělivě čekali. Když jsem vystoupila z vlaku, všichni mě začali objímat. Byl to pěkný pocit poznat někoho tak skvělého.
,,Konečně si tu.'' nečekala jsem, že tu budou všichni. Společně jsme se vydali k Patrikovi. Nemohla jsem si nevšimnout, jak po mě celý večer Igor s Patrikem pokukovali. Stále jsem na sobě cítila jejich pohled. Ne, že by mi to bylo nepříjemné, ale přišlo mi to vtipné.
,,Môžeš?'' někdo mě zatahal za rukáv mé košile. Odložila jsem tedy talíř s jídlem a šla jsem za ním do předsíně. Byl to Roman. Myslela jsem si, že právě on mě nemá zrovna v lásce.
,,Co je tak důležité?'' znuděně jsem se na něj podívala.
,,Si pekná.'' dal mi pramínek vlasů za ucho. Takže i on? No, tak to se mi teda vůbec nelíbí.
,,Romane vyklop, co jsi chtěl. Nemám chuť tady stát.'' usmála jsem se a naklonila hlavu na stranu.
,,No to je všetko.''
Když jsme přišli zpět za klukama, všichni měli zrak upřený jen na nás. Začala jsem se smát a sedla jsem si. Ani ne po půl minutě mi zazvonil mobil. Po pokoji se rozléhala písnička od Bring Me The Horizon. Igor se na mě zaraženě podíval a potom se usmál.
,,Promiňte.'' zdvořile jsem se omluvila a odešla jsem na chodbu. Když jsem uviděla kdo mi volá, neměla jsem ani chuť to zvednout.
,,Ahoj. Potřebuješ něco?'' začal se mi trochu třepat hlas. Ale já jsem silná.
,,Ty nejsi doma?'' aha, takže už si přišel pro ty věci.
,,Ne. Vrátím se až v pondělí ráno. Ale já myslela, že ještě máš klíče.'' silně jsem o tom pochybovala, ale začaly mi docházet slova, takže jsem musela něco vymyslet.
,,To nemůžeš na pět minut přijít, odemknout mi a zase odejít?'' v jeho hlase jsem uslyšela ten jeho protivný tón, který jsem tolik nesnášela. A jeho výkyvy nálady..
,,Já jsem na Slovensku, takže asi ne.'' tohle už ho úplně dorazilo.
,,Takže už máš někoho jiného jo? Já jsem věděl, že jsi jen….'' nedovolila jsem mu to doříct.
,,To mi řekni, až se uvidíme. Chci, abys mi to řekl do očí.'' tímto jsem ukončila náš rozhovor. Tomáš se asi těžce vyrovnává s tím, že jsme se rozešli.
Opět jsem si sedla na mé místo a chvíli se dívala do jednoho bodu. Nevnímala jsem okolní svět. Opět se mi vrátili vzpomínky. Ať už byly pěkné, nebo špatné. Většina z nich byly bohužel špatné.
,,Táni si v poriadku? Čo sa stalo.'' zeptal se mě Patrik a zamával mi rukou před obličejem.
,,Ale nic. To je v pohodě.'' pousmála jsem se a kopla jsem do sebe panáka. Ani nevím, co to bylo.
,,Nám to môžeš povedať.'' vložili se do toho i ostatní.
,,Jen mi volal přítel.'' dala jsem si dalšího panáka.
,,Ty máš priateľa?'' ozval se Igor s Romanem a oba zároveň. Ty jejich vyděšené výrazy se mi dost líbily..
,,Vlastně měla jsem.'' pousmála jsem se a v očích se mi začaly ronit slzy. Asi to bylo jen ze vzpomínek.
,,Prepáč.'' omluvili se mi.
,,Ale nemáte se proč omlouvat. Kluci, jdu si lehnout. Potřebuji se vyspat.'' ještě jsem se rychle osprchovala a nakonec jsem si zalezla do pokoje, ve kterém spím s Romanem. No, to bude noc. Otočila jsem se čelem ke zdi a nevnímala okolní svět..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tris Tris | 7. dubna 2013 v 10:33 | Reagovat

Uhh, boží, začíná to nabírat na obrátkách..:-D Rychle nám sem hoď další díl! :-D

2 zuzka zuzka | Web | 10. dubna 2013 v 20:03 | Reagovat

Ďalší! Začína to naberať grády! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.