Dovolenka-4.díl

11. května 2013 v 15:15 |  Dovolenka
Povídka se blíží ke konci. Ale můžete se těšit na dopsání NN. No a až dopíšu všechny povídky, co tu jsou to asi ukončím. Vlastně.. je to jen na vás. :)

Jak jsem řekla. Uděláme si odpočinkový den. Celou noc jsem nespala a kotník mám 3x větší, než obvykle. Nemohla jsem se postavit, a tak mi Roman donesl snídani do postele.
,,Jsi zlato.'' řekla jsem mu, když se dokulhal do pokoje.
,,Ja sa nudím.'' postěžoval si a posadil se na postel vedle mě.
,,Týnka jde s Igorem na pláž. Nechceš jít s nimi? Já tě nechci nějak omezovat.''
,,Nie. Ja tu chcem byt s tebou.'' usmál se a věnoval mi letmý polibek na tvář. Po chvíli si lehl vedle mě a objal mě. Dýchal mi do obličeje a stále si hrál s mými vlasy. Nemluvili jsme a jen jsme si užívali přítomnosti toho druhého.
Každá pěkná chvilka musí někdy skončit. Do pokoje přišla Týnka a Igor a oba měli široký úsměv na tváři.
,,Čo vy…neandrtálci?'' postavil se Igor mezi dveře a opřel se o futra. Usmíval se, ale jeho úsměv mu zmizel, když ho Týnka kopla do nohy.
,,Bolí to?'' přišla ke mně Týnka a podívala se na můj kotník. O Igora se vůbec nezajímala.
,,Čo myslíš?'' neodpustil si Igor. Na tváři měl jeho přihlouplý výraz a u toho se škrábal v rozkroku.
,,To je na mě dost silné kafe po ránu.'' pokusila jsem se vstát a mířila si to do koupelny. Tam jsem si opláchla obličej a vyčistila si zuby. Když jsem se vrátila, doufala jsem, že už budou pryč. Nebylo tomu tak. Igor ležel v mé posteli hned vedle Romana a Týnka seděla v křesle.
,,On ma chce znásilniť, Anetka.'' zafňukal Roman.
,,A co já s tím? To si vyřeš s ním. A teď Igore, bys mě mohl pustit.'' Igor se sklopenou hlavou odešel. Ještě nám stihl oznámit, že ho najdeme na pláži. Týnka odešla chvíli po něm a smála se.
Lehla jsem si do postele a po několika minutách opět usnula.
Bylo odpoledne a Roman mě přemluvil, abych šla k lékaři. Doprovodil mě tam a ještě se mnou jezdil po nemocnici na vozíku.
,,Uááá! To je ako formula 1!'' utíkal se mnou po dlouhé chodbě. Jezdil dost rychle, ale bavili jsme se. Teda až do té doby, než nás někdo napomenul. Prý si máme uvědomit, že jsme v nemocnici. Roman tuhle poznámku ignoroval a pokračoval v cestě. Několikrát jsme narazili do zdi, nebo do nějakého pacienta.
Přišli jsme na řadu a já se snažila vysvětlit, co se mi stalo. Sestřička na tom nebyla s angličtinou nejlíp. Alespoň jsem se necítila blbě jen já. Dala mi na nohu sádru a ještě mi napsala nějaké léky od bolesti. Ještě jsem dostala berle, ze kterých měl největší radost Roman. Vždy když jsem je nepotřebovala, s nimi chodil po pokoji.
,,Igor! Aká brutálná vec!'' oznámil mu večer Roman, když jsme večeřeli. Sebral mi mé ''druhé'' nohy a procházel se s nimi po restauraci.
,,Požičaj mi to!'' zasmál se Igor a okamžitě je Romanovi vytrhl z rukou. Kluci právě vymysleli novou zábavnou atrakci. Nejen že si na ně lidé ukazovali, ale dokonce si je i fotili. No nazdar.

Blížil se den odjezdu a my jsme dopadli, jak jsme dopadli. Týnka s Igorem vyvázli bez zranění. Šli jsme společně na letiště. Ti dva šli před námi. A já s Romanem jsme se tam nějak snažili dokulhat.......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarQusH MarQusH | Web | 11. května 2013 v 20:11 | Reagovat

Jéé..je to zajímavé, jsem zvědavá, jak to dopadne dál  :)))

2 Martinkaaa Martinkaaa | Web | 12. května 2013 v 11:49 | Reagovat

Jako vždycky.. super... :D Prostě úžasné... :D

3 Tris Tris | 13. července 2013 v 17:27 | Reagovat

Ne, ne, ne! Ničíš jim dovolenku! Měla jít do moře, sůl by stáhla otok a pak pokračovat v těch jejich šílenostech! :'DDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.