Don't stop loving-11.díl

15. června 2013 v 21:29 |  Don't stop loving
Kratší díl, ale přece jen jsem ho dopsala.. :)

Domů jsme dorazili v brzkých ranních hodinách. Všichni jsme byli povolnější a dobrá nálada nikomu nechyběla. V ruce jsem měla levné, krabicové víno. Kdybych byla střízlivá, nikdy bych ho nepila. Ovšem teď byla jiná situace. Začala jsem si uvědomovat, že jsem nikdy před tím, než jsem poznala kluky moc nepila. Můžou za to oni. Vždy jsem měla k alkoholu odpor. Až do teď…
Celou noc si se mnou chtěl Igor povídat. Vždy, když jsem usnula, začal do mě šťouchat, abych nespala. Stále povídal a povídal. Někdy i jeden příběh stále dokola.
,,Igore!''
,,Čo?'' nakrčil čelo. Leskly se mu oči a přehloupě se usmíval.
,,Já jen, že bych chtěla spát.''
,,Ale eště si nepočula toto..'' začal mi vyprávět další ''smysluplný'' příběh. Neposlouchala jsem ho, a tak jsem během pár minut usnula.
Ráno mě probudil hluk z kuchyně. Igor se právě hádal s Romanem.
,,Ahoj.'' přišla jsem do kuchyně s úsměvem na tváři a z lednice jsem si vytáhla krabici mléka. Ani jsem se neobtěžovala nalít si do sklenice. Napila jsem se z krabice a Igor mi daroval jeden nenávistný pohled. Neměl to rád.
,,Ale lásko. Vždyť víš, že jsem líná.'' přišla jsem k němu a hlavu jsem si položila na jeho hrudník. Políbil mě do vlasů, z ruky mi vytrhl krabici mléka a napil se.
,,No vidíš to.'' vyplázla jsem na něj jazyk.
Převlékla jsem se a přišla jsem zpět do kuchyně. Dnes jsem měla naplánovaný odjezd. Samozřejmě s tím, že s Igorem se budeme pravidelně vídat. A za dva týdny přijedou všichni za mnou do Prahy.
Těšila jsem se. Na všechny. V dobu, kdy jsem je neviděla mi i docela chyběli. Chybělo mi to bláznovství, které s nimi můžu zažívat. Nikdy jsem nepoznala nikoho tak šíleného a přátelského.
,,Spíš, alebo čo?'' zamával mi rukou před obličejem.
,,Jo. Ty nevíš, že běžně spávám ve stoje?'' řekla jsem ironicky.
,, A Igorovi rád stojí v spánku.'' dodal Roman.
,,Zabííl!'' zakřičel Patrik a po chvíli propukl v nezastavitelný smích. Já jsem se smíchu taky neubránila.
,,Kokotko, to si dojebal.'' řekl mu Igor. Ale zatím byl naprosto v klidu.
,,A Romane, jak ty to vlastně víš?'' zapřemýšlela jsem a podívala jsem se na něj tázavým pohledem.
Neodpověděl. Jen nahodil jeho pokerface a poškrábal se ve vlasech…



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martinkaaaa Martinkaaaa | 16. června 2013 v 13:30 | Reagovat

"A Igorovi rád stojí ve spánku" Hééj nnéé :D Miluju ten díl :D :D A potom kdo je tu prase, že Peťo? :DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.