You will be mine-7.díl

13. srpna 2013 v 18:25 |  You will be mine
Čím víc komentářů, tím dřív bude další! :) Omlouvám se za chyby..



Vzbudila jsem se, a co nejrychleji jsem se oblékla. Vyčistila jsem si zuby a ještě jsem si v kuchyni stihla dát do pusy několik sušenek, které se povalovaly na kuchyňské lince a taky něco od bolesti hlavy. Roman spokojeně oddychoval na gauči a v ruce držel hrníček s kávou. Nestíhala jsem. Rychle jsem si oblékla černou koženou bundu a nazula jsem si boty. Venku bylo typické podzimní počasí. Foukal vítr, díky kterému létalo listí po celé ulici, a občas se vytvořila nějaká přeháňka. To byl ale nečas.

Ve škole mi to ubíhalo neskutečně pomalu. Cvakala jsem propiskou, nebo jsem se nepřítomně koukala z okna.
Po cestě domů jsem se ještě zastavila v několika obchodech a potom jsem se co nejrychleji snažila dostat domů. Zastrčila jsem klíče do zámku a opatrně jsem otevřela. Podle ticha, které v bytě vládlo, jsem usoudila, že Roman není doma. Asi je někde s kluky. Pomyslela jsem si. Odložila jsem nákup na stůl a šla jsem si dát sprchu.
Pustila jsem na sebe proud horké vody a ještě jsem si rozpustila vlasy. Příjemně jsem se uvolnila. Ale zrak mi upadl na věc, která ležela na poličce. Byla to žiletka. Vzpomněla jsem si na Romana a na sázku s ním. Ale proč bych to nemohla udělat? Věděla jsem, že mu šlo jen o to, aby se vyspal se mnou. Měsíc bude v klidu a potom když řekne, že vyhrál sázku, tak si myslí, že mu dám? Ne, já taková nejsem. Dřív možná, ale teď ne! Vzala jsem žiletku do ruky a přiložila si ji ke stehnu.
,,Ne.'' řekla jsem nahlas a tento nápad okamžitě zavrhla.
,,Som doma!'' ozvalo se z jídelny. Upustila jsem žiletku, zabalila jsem se co nejrychleji do ručníku.
,,Ahoj, Romi.'' usmála jsem se. Nevím, kde se ve mně vzalo tolik dobré nálady. A taky jsem mu řekla Romi. Což taky nebylo u mě normální.
,,Slečna dobrá nálada prišla?'' usmál se a otevřel dveře od jeho pokoje. Jen jsem se usmála, pokrčila jsem rameny a šla jsem do pokoje se obléct. Dala jsem na sebe jen černé legíny a pánské tričko Avenged Sevenfold.
,,Sabi?'' přišel do pokoje Roman, když jsem si zrovna oblékala tričko. Otočila jsem se na něj a čekala jsem, co z něj vypadne. Nic neříkal.
,,No?'' pobídla jsem ho.
,,Mohla by tu prespať kamarátka?'' skousl si spodní ret.
,,A teď se mě jako ptáš? Mě je to jedno.'' řekla jsem tak trochu…uraženě. Možná jsem i docela žárlila.
,,Tak sorry, že som sa pýtal.'' řekl poněkud klidným hlasem, skousl si opět spodní ret a usmál se.
,,Co je?'' zeptala jsem se ho, když jsem si všimla, jak se na mě zkoumavě dívá.
,,Ále nič. Iba som mal taký nápad, ale neviem, či by sa ti páčil.'' opřel se o dveře a stále mě pozoroval. Přišel ke mně blíž a objal mě. Nebránila jsem se.
,,Vieš…'' prohrábl mi vlasy, ale ve větě už nepokračoval. Opřel si jeho čelo o to mé. Začal přibližovat jeho rty, ale já jsem to nechtěla udělat. Možná jo, ale takovou radost mu neudělám.
,,Promiň.'' omluvně jsem se na něj podívala a sklopila jsem hlavu.
,,Chápem…'' pohladil mě po vlasech, nakřivil čelo a odešel.
Možná jsem to chtěla udělat. Sama jsem se v sobě nevyznala. Nevěděla jsem, jestli mě přitahuje, nebo ne. Měla jsem hodně pomíchané city. Možná by mi vyhovovali ti kamarádi s výhodami, ale… Nechci se vrátit do těch starých kolejí. Mám možnost začít od nuly, tak ji nepropásnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martinkaaa Martinkaaa | 13. srpna 2013 v 20:14 | Reagovat

Takové zajímavé to bylo... ale jako od tebe jako vždy skvělý! :D

2 Tris Tris | 13. srpna 2013 v 22:12 | Reagovat

[1]: Přímo! :-D Takové zajímavé to bylo...a ty jim tu romantickou chvilku zkazíš! :-D No, naprav to!...v dalším díle :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.