Savior-26.díl

26. července 2014 v 19:16 | P. |  Savior
Omlouvám se za menší pauzu, ale snad to chápete.. Nemám pro vás moc informací, snad jen to, že tady (KLIK) máte odkaz na můj další blog. Rozhodla jsem se, že tam prostě budu psát to, co zrovna cítím a tak... Nebojte se, tady zůstanu. Jen teď opravdu nemám moc chuť psát povídky a za to se omlouvám :) Pro dnešek tu máte alespoň kousek, takže snad se vám bude líbit :)

-Igor-

Ležím v mojej posteli a nemôžem zaspať. Hlavou sa mi naháňajú myšlienky na Val. Kde teraz asi je? A čo asi robí? Možno som na ňu nemal byť zase tak drsný. Ale ja som ju v takom stave nikdy nevidel a ona sa správala naozaj hnusne .. Nie je mi jasné, čo som urobil zle. Chcel som jej len pomôcť. Nemusela po mne takto vyjsť. Mal som zlosť ako na seba, tak aj na ňu.
Po niekoľkých hodinách som stále nezaspal a prevaľoval som sa z jedného boku na ten druhý. Natiahol som sa na nočný stolík pre mobil a chcel som Val zavolať. Bola nedostupná. Nechcel som ani pomyslieť na to, že by sa jej niečo stalo a stále som si hovoril, že má len vybitý mobil.

Ráno ma prebudilo šteklenie na mojom tvári a následný bozk na pery. Bola to Val a já som nechápal, ako sa dostala k nám domov.


-Val-
,,Val?'' nechápavě se na mě podíval a opřel se o levé předloktí, aby na mě lépe viděl.
,,Omlouvám se za ten včerejšek..'' byla jsem nesvá. Nikdy jsme se takto nepohádali a já jsem nechápala, co se dělo. V noci, když jsem se procházela po ulici a viděla jsem, že se u Igora svítí, rozhodla jsem se jít dovnitř. Byla tu jeho máma a my jsme si v noci ještě stihly úžasně popovídat a také jsme si potykaly.. Bylo to docela vtipné. Ona se jmenuje Marta a můj otec je Martin. Je to opravdu skvělá žena, která je chápavá a dokáže člověku úžasně poradit. Vysvětlila jsem jí celou situaci-asi jsem měla nějakou slabou chvilku nebo co. Vše věděl jen Igor, jeho máma a vlastně Matěj.
,,V poriadku.'' usmál se a mou ruku si vložil do jeho dlaní. Byli jsme potichu a vypadalo to, že si každý užíváme jen přítomnost toho druhého.
,,Platí pořád ta nabídka, že bych tu pár dní mohla zůstat? Marta s tím souhlasí.'' udělala jsem na něj psí oči a on jen nakrčil čelo?
,,Kto?'' nechápavě se mě zeptal.
,,No tvoje máma.'' upřesnila jsem mu to a on konečně pochopil.
,,Jasne, že áno..'' řekl, jako by to bylo úplně samozřejmostí. Opět se tak dokonale usmál a já byla ráda, že včerejší hádkou to vše neskončilo a myslím, že to vše byl teprve začátek. Hádkami si musí projít asi každý a myslím, že tohle nebyla naše poslední hádka, protože i když máme tolik společného, jsou tu i věci, ve kterých se prostě neshodneme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Emm Emm | Web | 5. srpna 2014 v 14:32 | Reagovat

Jééé, to je sladké! :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.